29. 11. 2012 - Já... k tomu nemám slov.

29. listopadu 2012 v 21:17 | Nee |  Deníček

Zdravím všechny.
Včera jsem deníček nepsala, protože jsem prostě nějak neměla náladu něco sepisovat - ne že bych ji teď měla, ale pro pár lidí to přece jenom napíšu. Jestli teda chcete slyšet o mým naprosto debilním životě.

***

Zítra je zase pátek. Jo, zase to tak rychle uteklo - což je vlastně dobře.
Poslední dobou je toho na mě nějak hodně a příliš. Přilítnu ze školy, musím udělat něco doma apod. věci a pak ještě ta škola, učit se a tak. Teď totiž hodně píšeme písemky, takže to není zrovna lehký. Ale to by s ještě dalo v pohodě zvládnout, jenže jsou tu i další problémy. Takový ty "osobní".
Mám pocit, že se zcvoknu. Když se tak poohlídnu, za tenhle měsíc jsem se dokázala rozhádat asi s pěti lidma. A to není to nejlepší scóre. -.- :/
No, tak fajn, kdyby to byly jenom hádky, tak se to nějak urovná, akorát to je trošku složitější. Tři z toho jsem nadobro ztratila a co se týče těch zbylých dvou lidí, tak prostě... s tím už asi nic nedokážu udělat.
Ale pro mě je to jako kdybych si tak překopala celej život, protože ten můj se točí okolo těch málo lidí, co se by dalo spočítat na prstech jedný ruky. Dost blbý, co?
Jo, já jsem si to udělala sama, ale na druhou stranu jsem za nějaký ty věci ráda.

***

Někdo si očividně myslí, že jsem úplně blbá. Tak bohužel, možná až tak ne. Ale když myslíte, fajn...
Když se mnou někdo chce hrát tuhle hru, tak jo, ale sám si nabije čumák. Možná mi chce tímhle ještě někdo víc ublížit, ale to už je mi nějak jedno, jenom nechápu, PROČ? Co hroznýho jsem udělala, že mám tohle zapotřebí? -.-
Navíc člověk, od kterýho jsem to - ne že nečekala - v to nedoufala. Tak jo, asi to budu muset překousnout. Že je ten někdo ještě větší svině, než jsem si myslela. Já na to prostě nemám slov.
Totálně mě to vykolejilo, ale už by mě to asi neměla překvapit, že?

***

Ne, nechce se mi taky zítra do školy. Ne jenom to, že píšeme z chemie, ale jsou i jiný věci.
Ale asi jsem ho taky podcenila, když jsem řekla, že je nevšímavej. Připadá mi, že tady jsou všímaví všichni, protože na "to" čuměj, jak kdyby to bylo nějaky... bůhvíco, ale jedinej, kdo k tomu něco řekl, byl on.
Jo, s ním jsem se taky rozhádala, takže fakt PECKA. Nic jinýho jsem si nepřála. ://
Jo, uvědomila jsem si, že jsem originální. -.-
Aneb ta jediná.


Takže všechno je zase dechberoucně krásný a můj život nabral obvyklej směr. A já fakt nevím, jestli tohle ještě dám, protože je toho prostě strašně moc a já už to nezvládám.
A teď? Já nevím, co budu dělat. Teoreticky (vlastně úplně) už mě nemá kdo zadržet, takže je to všechno jenom na mojí vůli. Je to dobrý, nebo zlý?

Jo, zkouška života zas začala, twl. -.-
Stay strong.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama