Protože to tak je...

16. srpna 2012 v 22:50 | Nee |  Co se mi honí hlavou...
Z tohohle článku asi nebude nadšený nikdo. Proč? Protože to tak je...


Ne, dnešní článek vážně nebude extra veselý. Ale alespoň první v rubrice "Co se mi honí hlavou..." To to začíná. ://
A co se mi honí hlavou?
Tak jo, přiznávám, že teď mi fakt není zrovna nejlíp. Ale to se stává. Bylo i hůř. Ale hlava by mě bolet nemusela. xD
Znáte to? Samotu? Možná. Někdo možná ne. Čert to vem.

Chtěla jsem omezit psaní těchto článků, protože na mém minulém blogu jich bylo přehnaně - ale nedá se nic dělat. Možná tenhle článek - až se vzpamatuju a pochopím, že jsem to neměla psát - smažu. Ale koneckonců je to MŮJ blog a můžu si na něm psát CO CHCI.
To znamená, že když mi není nejlíp, tak se sem taky můžu trochu vypsat. Občas to pomůže. :)

Je to jednoduchý jako facka (ale bolí to víc). Nic zvláštního. Depka, pocit samoty, pár vzpomínek a užírání. Někdy si říkám, že to nikdy neskončí. Pořád se budu užírat těmi stejnými věcmi. Ach jo.
Víte, člověk by ani nevěřil, kolik škody může způsobit člověk druhému v nevědomosti, že něco takového dělá. Jenže on nedělá žádné špatné věci. Pouze vám to ubližuje. Teoreticky si za to můžete sami.
Nebo když si pořád dokola omýláte ty samé věci, co se staly. Přemýšlíte o nich. A stejně nic nevyřešíte, protože čas se vrátit nedá. Nikam to nevede. A to vás štve ještě víc!


Opustil vás někdo? Jo, mě taky, a hodně lidí. Ale to taky nevyřešíte, je to naprosto zbytečný... Jenomže stejně se tím zaobíráte dál.
Cítite se sami? Jo, já taky, a moc. Ale to taky nevyřešíte. Můžete si pomoct, ale to je spíš na ostatních. Přátele se jim nazývá. A když je nemáte, nic nevyřešíte.
A nebo ještě jedna možnost - máte je, ale k ničemu se nemají. Tak to jste to na sobě nedali možná dost znát - zklamu vás, ale asi před nimi bude muset začít brečet a vykřikovat, jak moc jste na dně. :-/ Fuck!
A přitom... nechcete po nich tolik. Nebo jo? Možná máte moc vysoké nároky. Nj. Můžete se utěšit, že to je tím.

Dobře, jsem trochu ironická, ale... kdo není? Desperate!
Jenom toho mám trochu po krk. Ani nevím, jestli se mám těšit, až skončí léto.
A začně škola - onen "nový začátek". Někdy... nevím, co mám dělat. Nejlepší by bylo skočit z mostu. :D

Ale to nedělejte. Nepropadávejte smutku jen tak při každé prkotině. Nebrečte. Jděte dál a zkoušejte zapomenout.
Určitě si najdete lepší zábavu, než se užírat ne všema těma sviněma, co vás kdy v životě podrazily. Nebo nad těma vygumovanejma debilama, který vám dali kopačky a o který jste přišli. No ne?
Tak fajn, ode mě to nezní moc pravdivě. xD

(Znáte to?) :´(

Pro dnešek... se loučím. Ne, nejdu si uvařit kafe, ani nejdu ven. Asi se půjdu zašít do postele. Nebo budu ještě chvíli poslouchat písničky, užírat se a pak zalezu spát. Každopádně plán je jistý.
Dobrou všem.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lussy Lussy | Web | 16. srpna 2012 v 23:55 | Reagovat

Děkuju za komentáře :-)
Jsem ráda, že ráda čteš můj blog.
Taky jsem si přečetla pár článků, moc pěkný blog

2 Đee™ Đee™ | Web | 17. srpna 2012 v 2:02 | Reagovat

Znám to .. :/ ale hlavu hore, bude líp :)

3 Nee Nee | Web | 17. srpna 2012 v 7:43 | Reagovat

[2]: Jo, to jsou jenom moje chvilkové stavy. xD Ale děkuji. ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama